Kronika 2020

66. MFF Červený Kostelec

22.08.2020 - 23.08.2020

Tak jsme se konečně dočkali. Po více jak půl roce jsme mohli vystoupit na podiu a předvést své umění publiku. Asi ve všech spolcích budou na tuto „covidovou“ dobu vzpomínat jako na čas, kdy nemohli vykonávat to, co je baví. Festivaly a akce byly rušeny a my stále věřili, že někam vyrazíme.

Během karantény jsme každý individuálně sportovali doma a od konce května jsme začali zkoušet společně. A světe div se, přišly i nabídky na vystoupení. Ta první byla z Červeného Kostelce, kde již několik let pořádají krásný mezinárodní folklorní festival se zastoupením souborů ze všech koutů světa. Letos se jednalo o 66. ročník.

Z Prahy vyrážíme v sobotu po 10 hodině, malá zastávka v Mladé Boleslavi, kde přistupují další tanečníci a jedeme. Cestou jsme se zastavili v Miletíně, kde prodávají místní sladkou specialitu - Miletínské modlitbičky.

Do Kostelce, po všech objížďkách, přijíždíme kolem 14 hodiny. Ujímá se nás skvělá paní Dáša. Přebíráme si klíče od šatny. Jsme totiž na základní škole a k dispozici máme 2 klece tříd 3.A a 3.B. Milan, jak viděl trubky konstrukce klecí u stropu, byl štěstím bez sebe a hned se na jednu pověsil a předváděl cosi, co vypadalo jako posilování. Ony ty housle totiž něco váží, takže příprava musí být.

Pak následoval přesun do amfiteátru, kde se festival koná, na prostorovou zkoušku. Sice se počítá s případnou mokrou variantou v divadle, ale dle organizátorů bude vše v pořádku. Než začneme zkoušet, přišla pěkná přeháňka. Ale vše jsme zvládli, nazkoušeli a někteří se přesunuli do místa, kde budeme spát. Jede s námi ředitel festivalu, který nám předal klíče, a zpátky jsme s ním jeli autem. Někteří i v kufru. Následovala večeře v místní restauraci, převlek a v 18 hodin jsme už byli připraveni u podia.

Během večera vystoupili FS Jaro z Ústí nad Orlicí, FS Vsacan ze Vsetína, místní dětský soubor Hadářek a ze Slovenska FS Šarišan a FS Dúbrava z Prešova.

Měli jsme 2 vstupy. V prvním diváci viděli tance Kolečka z Lužnice, Sousedská, Staropražské tance a pár písniček v podání naší muziky. Ve druhém vstupu jsme zatancovali několik tanců z pásma Ladových obrázků. Na konci druhého vstupu jsme obdrželi mnoho krásných darů od pana ředitele, pana starosty a dalších organizátorů. A abychom se mohli hned po vystoupení osvěžit, paní Dáša nás vzala do vedlejšího stanu na pivo.

Pak už jen převlek a jdeme se bavit. Když byl oficiálně festivalový den ukončen, na podiu začaly hrát postupně muziky FS Vsacan a hned poté FS Šarišan. Netrvalo to dlouho, a tak jsme se poté přemístili do naší tělocvičny, kde jsme měli domluvené přespání. Hrstka odvážlivců se šla vykoupat do nedalekého rybníku a pak už se hrálo a zpívalo v chodbě vedle tělocvičny.

Martin s Matoušem se rozhodli jít na družbu k souboru Vsacan. Jenže tam už se šlo spát a nic se tam nedělo. Nemilé překvapení… Kluci si dali pivo, které k družbě nesli do vestibulu internátu, a vyrazili zpět. Hezká procházka.

Ráno před devátou hodinou vyrážíme k domovu.

Děkujeme organizátorům za pozvání, bylo to moc prima. A těšíme se na další setkání.

Petr Hurt

Mezinárodní folklorní festival Karlovy Vary

04.09.2020 - 06.09.2020

V pátek navečer vyjíždíme s řidičem Tomášem od garážového stání a průběžně nabíráme další členy souboru na určených zastávkách po Praze. Teda až na Míru, ten, jako v tanci, byl někde jinde.

Cílem byly Karlovy Vary. Před domem, kde jsme měli bydlet, čekali Jožin a Katka, kteří nás měli po celý víkend na starost. Bydleli jsme po 7 lidech ve zrekonstruovaných bytech. Moc hezké ubytování. Poté jsme se přesunuli do restaurace, kde pro nás byla přichystána večeře. Ve vedlejší místnosti se už hrálo a zpívalo v podání členů jiných vystupujících souborů na tomto festivalu. Chvilku jsme také poseděli a kolem půlnoci jsme se přesunuli na naší ubikaci. Na pokoji č.6, kde bydlela pánská část tanečníků, se pak posedělo téměř do ranních hodin.

V sobotu ráno jsme odjeli společně k hotelu PUPP, kde nás čekalo první vystoupení v délce 45 minut. Přímo před tímto hotelem, divákovi téměř tváří v tvář. Počasí nám přálo, a tak jsme si to užili. Poté jsme se měli pomalu přesunout k hotelu Thermal. Cestou jsme se pokochali u stánků s porcelánem a někteří i nakoupili několik pěkných kousků. V hotelu Thermal jsme se převlékli a byli jsme odvedeni na oběd do hotelu Kriváň. Po 14 hodině jsme se připravovali na další vystoupení v délce 45 minut. Bohužel přišla prosba organizátorů, zdali bychom nezkrátili náš vstup o 15 minut z důvodu skluzu celého programu. To bylo něco na naší vedoucí Věru! Ale samozřejmě jsme vyhověli. Ihned po vystoupení jsme se rychle přesunuli do místa, odkud vyšel slavnostní průvod. Po cestě jsme zpívali a střihli si „Já ráda miluju“. Jelikož byl průvod celkem rychlý, zbyl po něm čas i na posezení u kávy.

V 17 hodin začal závěrečný galaprogram před hotelem Thermal, v němž jsme se představili několika tanci z pásma „Z úsměvů pana Lady“. Zasloužený potlesk hovořil za vše a to nemluvím o pochvalných slovech mimo podium po vystoupení. Společně s námi zde vystoupily soubory Formani ze Slatiňan, místní soubor Dyleň i se svou dětskou odnoží, Lidová muzika z Chrástu, Arménský soubor Kilikia z Prahy, dětský soubor Stázka z Teplé, Skejušan z Chomutova a cimbálová muzika Veltlínek ze Znojma.

Po oficiálním skončení programu zůstali někteří v hotelu Thermal, kde se hrálo a zpívalo. Část našeho souboru odjela v 11 na ubikaci, kde se v pokoji č.6 posedělo až do ranních hodin. Ráďa přinesl ukulele a dál už nemusím nic popisovat.

V neděli jsme vše sbalili a odjeli ke kolonádě, kde byl připraven přípitek v podobě Becherovky a různé koláče a další dobroty ke snídani. Měli jsme zde malé vystoupení a poté se šli převléknout k autobusu, oběd v hotelu Kriváň a hurá směr Loket. V místním amfiteátru jsme tančili hned na začátku programu Staropražské tance a tím jsme se rozloučili s tímto festivalem a hned po vystoupení jeli domů.

Bylo to náročné, ale to nevadí, protože ve Varech je prostě krásně. Tak zase někdy příště.

Petr Hurt