Kronika 2019

Natáčení pořadu U NÁS aneb od cimbálu o lidové kultuře (TV Noe)

01.04.2019

V rámci příprav na oslavy 70. výročí našeho souboru jsme byli pozváni paní Múčkovou do pořadu TV Noe - U nás.

Přípravy na takové vystoupení byly velké, přece jenom v televizi netančíme každý den. Dokonce jsme potkali po Praze několik billboardů na tento pořad. Reklama byla tedy také velká.

V pondělí 1. dubna jsme měli sraz v 16 hod. v Salesiánském divadle v Praze, kde byla domluvena nejprve prostorová zkouška. Na podiu jsme tedy postupně zkoušeli všechny tance společně s muzikou. Při dotazu naší vedoucí Věry, kde je klarineťák Aleš, dostala od Milana ihned odpověď: „Trčí v zácpě, možná nepřijede.“ Asi si dokážete představit Věřinu reakci: „Víš co, já ti něco povím …“ Co na tom, že byl apríl.

V půl šesté začala generálka, v rámci které jsme vše sjeli v kuse, a poté už oblékání do krojů, někteří do maskérny, rozcvičit se a pak už jen čekat.

Postupně jsme odtančili Staropražské tance, Hulána, Skočnou, Sladovnický polonéz a Hospodu, Královničky a Čertovskou suitu. Mezi tím ještě muzika zahrála a zazpívala několik písniček.

Mezi některými čísly probíhaly rozhovory na podiu, kam si zvala své hosty paní Múčková. Kromě naší vedoucí Věry se u stolu vystřídali paní rektorka VŠE Hana Machková, Milena Pitterová, Milan Buňata a Marek Janata.

Byl to skvělý zážitek a na konci jsme si vysloužili velký potlesk publika.

Petr Hurt

70. výročí souboru

27.04.2019

Skoro by se chtělo napsat „máme to za sebou“. Ale pouze v jednom případě, přátelé. Oslavili jsme krásné kulaté výročí, celých 70. let souboru Gaudeamus VŠE na scéně.

A kulaté to opravdu bylo. Nejen, co se číslice výročí týče, ale také při pohledu na několik těhotných žen v sále. Je to náznak toho, že má soubor postaráno o další své nástupce?

Sraz u kulturního domu v Ládví byl ve 12 hodin. Vynosit všechny věci a začít s přípravami. Ve foyer se připravovaly nástěnky s fotografiemi souboráků z různých generací. Příprava sborníků, fotokoutku a dalších drobností. V sále se připravovala výzdoba stolů v podobě váziček s květinami a sladkostí, které naše dívčí část souboru napekla. Kluci natahovali na podiu baletizol. Vše běželo jak po másle.

Do toho zvuková zkouška muziky, prostorová s tanečníky a v 16 hodin se otevřel sál, aby mohli první návštěvníci vejít.

V 17 hodin to vypuklo. Opona se otevírá a tanečníci začínají zpěvem úvodní sloky Staropražských. Petr hvízdne a už to běží. Ladovská polka, Sladovnický polonéz a Hospoda, Jak živ jsem si nepomyslel, Vdavekchtivé, Skočná, Sousedská, Formanská balada, Hulán, Královničky, Chodské tance. Mezi tanci muzika zahrála několik písniček.

Převlek střídá převlek, soustředění, utírání potu. Závěr patří Lodi z pásma Cestou krajinou v choreografii Martina Packa, kde na úplný závěr vykřikneme „Slavíme!“

Poté si Eva (Růža) jako skvělá moderátorka celého večera pozve na podium čtyři významné osoby, které pokřtí nový sborník, vydaný právě k našemu výročí. Terezu Plundrovou jako autorku sborníku, rektorku VŠE paní profesorku Hanu Machkovou, bývalého rektora VŠE pana profesora Richarda Hindlse a vedoucí souboru Věru Fenclovou. Každý řekl několik milých slov a poté všichni jeden sborník polili sektem. Jako poděkování jim byl každému darován jeden s věnováním a podpisy od členů souboru.

Následovalo focení po jednotlivých ročnících, kdy kdo přišel do souboru, a na závěr velká hromadná fotografie.

Během celého večera mohli diváci vidět několik úryvků z archivu České televize a Českého rozhlasu, vystoupila cimbálová muzika ve složení bývalých muzikantů souboru, krátké „taneční“ vystoupení některých bývalých souboráků a v průběhu večera hrála i současná muzika souboru. Dále si mohli souboráci zavzpomínat na některé tance a byli vyzváni, aby přišli, pokud daný tanec tančili. Bylo to takové hezké propojení generací. Čerti, Prádlo a Utancovaný. Ve všech byl přítomný jeden člověk, který je velkým pamětníkem a stálicí souboru již celých 35 let Míra Popelík.

Generace se propojily ještě jednou. A to tancem Staropražské, kde se sešlo několik párů na jednom podiu. Vlastně se tam skoro málem nevešly.

A pak už jen velký závěr večera, skoro půlnoční překvapení. Věra seděla v první řadě a všichni čekali, co nastane. Jak říkala Růža: „Uvidíte něco, co jste ještě neviděli.“ Pánská část tanečníků se oblékla do dámských chodských krojů a zatančili tanec Královničky. O bouřlivém potlesku a řevu od začátku do konce zde ani nemusím psát.

Poté přišlo druhé překvapení, které bylo připraveno dívčí taneční složkou a ke kterému se na závěr připojili i kluci. Jednalo se o nová slova a tanec na motivy chlapského tance Pastýřské zaříkávání.

Věře jsme na závěr předali květinu a knihu, do které jí každý mohl napsat věnování a nalepit třeba i nějakou fotku.

Samozřejmě jsme ji dojali a tím uzavřeli překrásný večer oslav.

Už jen uklidit a hurá tam, kam každého srdce v ten moment táhlo. Někdo domů, někdo slavil dále.

Tak zase za deset let, přátelé.

Petr Hurt

Májové slavnosti Prahy 10

01.05.2019

Zcela netradičně se scházíme ve středu v poledne, a to konkrétně 01. 05. 2019 v 11:30 před KD Barikádníků na Praze 10. Počasí vypadá dost nevyzpytatelně. Deštníky máme raději připravené.

Nejprve vystoupíme v 12:30 s tancem Měl jsem holku kolem májky. Od 13:00 do14:00 nás čeká hodinové vystoupení na hlavním pódiu. Novinkou bylo účinkování Evy Krištoufkové v úloze sólistky v tanci Po prádle. Zvládla to na jedničku.

Diváků bylo i přes nepřízeň počasí hodně a přišli se na nás podívat i bývalí členové souboru. Z toho máme vždy radost.

V šatně jsme měli připravené úžasné občerstvení, a tak i ti, kteří nestihli doma oběd, neumřeli hlady. Odpoledne jsme si dali ještě pivo, kávu a výborné zákusky z místního trhu a rozešli se do svých domovů.

Tak třeba příští rok na podobné akci na shledanou.

Eva Janatová

Tuchlovická pouť

05.05.2019

S jedním vynechaným ročníkem se opět vracíme do Tuchlovic na mezinárodní folklorní festival Tuchlovická pouť.

Tentokráte máme vystoupení v neděli, a hlavně odpoledne celý festival uzavíráme.

Počasí nám bohužel moc nepřeje. Teplota se pohybuje kolem 8ºC, a tak se musíme zahřívat, jak to jen jde - slivovicí, rumem a u ohřívačů, které jsou v zákulisí. Před 10 hodinou máme první prostorovou a zvukovou zkoušku pro dopolední vystoupení Loď a země. Bylo to celkem náročné převléci se do kostýmů na dopolední vystoupení - bez ponožek, někteří jen v tílkách … Čili výkon musel být na 200%, abychom se zahřáli. Ihned poté, co jsme odběhli z podia, jsme se přesunuli do parku, kde proběhlo společné focení. Stále ve stejných kostýmech a ve stejné zimě. Přece něco vydržíme! Naše muzika, vedoucí souboru a 2 páry tanečníků se zúčastnily ještě závěru dopoledního programu, kde se zpívala společná píseň i s ostatními soubory.

Následoval oběd (polévka a řízek s bramborem) a volný program do půl druhé, kdy jsme měli cca 30 minut na prostorovou zkoušku závěrečného galaprogramu. Pak už jen převléci, rozhýbat se a připravit.

Program byl podobný jako na výročním večeru našeho souboru v Ládví, jen o něco kratší. Hlediště bylo celkem slušně zaplněné a naladěné. Někteří muzikanti hráli raději v civilním oblečení z důvodu chladného počasí.

Začali jsme tanci z pásma „Z úsměvů pana Lady“ - Polkou, Sladovnickým polonézem a Hospodou. Dále mohli diváci spatřit tance Jakživ sem si nepomyslel, Vdavekchtivé, Skočná, Královničky, Chodské tance a Staropražské. Mezi nimi bylo několik písniček v podání naší muziky, aby se tanečníci stihli převléknout.

Na závěr nám byl předán dárek od Terezky, ředitelky festivalu, a my jsme naposledy zamávali divákům a odešli do zákulisí.

Pak už jen převléknout, sbalit si všechny věci a hurá do aut či autobusu a domů.

Už nyní se těšíme na další ročník.

Petr Hurt

Kongresové centrum v Praze

04.06.2019

V úterý jsme místo zkoušky vystupovali v Kongresovém centru v Praze pro ISBNPA (International Society of Bahavioral Nutrition and Physical Activity). Jednalo se o setkání světových špiček výzkumu a podpory zdravého životního stylu, které patří k největším odborným událostem tohoto zaměření. Hlavním pořadatelem byla Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Jednalo se tedy o prestižní záležitost.

V půl 4 odpoledne jsme se pomalu začali scházet dle pokynů Ivy Foukalové na smluveném místě. Iva opět vše domluvila a skvěle připravila návod, abychom nikdo nikde nezabloudili v útrobách Kongresového centra.

Podium bylo opravdu velké, proto musela proběhnout prostorová a zvuková zkouška. Jenže u nás prostorová znamená, že si vlastně celý program sjedeme.

Po 17 hodině už jsme byli připraveni za oponou a čekali na pokyn. Postupně jsme na podiu zatančili Chodské tance, Prádlo, Hulána a na závěr Skočnou. U Prádla prý někteří američtí návštěvníci kulili oči, když Martin vyběhl s vyhrnutou košilí a hned za ním Evička Janatová, která si upravovala sukni. Nu což, jiný kraj, jiný mrav a jiná choreografie.

Po každém tanci všichni v hledišti vstali a tleskali. Později jsme zjistili, že tak to chodí i po každé přednášce, aby měli přítomní pohyb, a tím se dodržoval zdravý životní styl.

Před 19 hodinou jsme se přesunuli do foyer, kde naše muzika hrála, všichni jsme zpívali a poté v několika vstupech provedli výuku tanců. Honza Úlovec se svou skvělou angličtinou vše vysvětlil a my se snažili vést naše taneční partnery z publika tak, aby se kroky správně naučili. „Left, right, left, right, left …“

V přestávkách jsme si mohli dát dle chuti něco k jídlu a za lidovou cenu 75,- pivo či deci vína. Nelze se divit, byli jsme na kopci a ještě v patře, tak jsou ceny již s vysokohorskou přirážkou.

Každopádně jsme si to užili a dle ohlasů i přítomní z konference a ve 21 hodin jsme se rozloučili a rozešli se do svých domovů.

Děkujeme organizátorům za pozvání a budeme se těšit na další setkání.

Petr Hurt