Kronika 1995

Podle Zuzany Lacinové

26. února - Masopust (hotel Pyramida)

Po Vánocích jsme v rychlosti natrénovali Masopust, oprášili masky a vydali jsme se za německými turisty do Pyramidy. Vystoupení proběhlo v duchu reje masek a největší úspěch sklidila opět kobyla.


25. března - Chrudim

Jednou z velkých folklorních akcí plánovaných pro letošní rok je přehlídka folkloru z jednotlivých regionů u příležitosti 100 let Všeslovanské výstavy. Tato přehlídka se bude konat v květnu na Žofíně. Generálka na tuto přehlídku byla organizována v Chrudimi. Jelikož tedy Mohamed nešel k hoře, musel Gaudeamus do Chrudimi. Poznali jsme město, ve kterém jsme ještě nebyli, a poctivě nacvičovali Čerty. Jelikož na závěr večera byl z každého souboru požadován na jevišti jeden pár, musel se někdo obětovat. Tentokráte jsme byli obětováni my: já s Popelíkem. Soubor nám zařídil odvoz s Vycpálkovci a zanechal nás svému osudu. Vidina oslavy v bytě u Pavla Brennera byla silnější a zvítězila.


6. května - folklorní festival Tuchlovická pouť

Jana se osvědčila, i první ročník festivalu se osvědčil. Vyrazili jsme opět v sobotu ráno a pracovali pilně na zakulacování bříšek - je třeba vžít se do role. Dopoledne jsme se předvedli v Mýtském, obhlédli jsme místní pouť a připravovali se na odpolední vystoupení - Jídlo. Po vydatném obědě a návštěvě cukrárny jsme se do role ani moc vžívat nemuseli a vše jsme hravě zvládli, jak buchty, tak jitrnice i zelí...

Nakonec nás pořadatelé opět nezklamali a věnovali nám velkou sklenici utopenců.


13. května - Všeslovanská výstava (Žofín)

To, s čím jsme vystupovali v březnu v Chrudimi, jsme dnes předvedli v krásném novém prostředí na Žofíně. V rámci přehlídky jsme mohli vidět řadu zajímavých vystoupení v podání různých souborů. Věra trávila na Žofíně celé dny, aby jí nic neuniklo.

Žofín měl jen jedno negativum - bylo tam příliš draho, a tak tam Zdička na protest ukradla sklenici.


3. - 4. června - Rožnovská Valaška

Letos jsme vynechali festival v Pardubicích (tam už to dobře známe a oni znají nás) a přijali jsme pozvání do Rožnova. Jak o tom slyšela Iva Š., hned se zaradovala, že uvidíme vojáky a seznámíme se s nimi.

Ubytováni jsme byli v pěkném hotelu. Prohlédli jsme si město a zejména skanzen a nakoupili nabízené dobroty, zejména koláče a medovinu.

Do programu festivalu jsme zařadili Čerty a Jídlo. Vystoupení měla opravdu velice příjemnou atmosféru a kontakt s divákem - vojáky - nechyběl. Svou práci odvedl také moderátor, který náležitě publikum roztleskával a přiváděl tak do varu. Své možná odvedla také medovina, která zde byla k dostání. Nicméně divákům jsme se v Čertech i v Jídle líbili a právem jsme vyhráli Rožnovskou valašku.

Květa s Luďkem měli z vystoupení také velice dobrý pocit. Společná radost z dobře vykonané práce a hlavně slivovice je oba společensky unavila. Luďka dokonce natolik, že bloudil po hotelu a nikdo jej nemohl najít. Především Andree se to vůbec nedařilo.


24. - 25. června - STRÁŽNICE

Čekalo nás vystoupení v amfiteátru. Jeviště je tam tak veliké, že tam člověk snadno zabloudí a vybíhat ze zákulisí musí již v polovině předešlého tance, aby stihl být na místě včas. Zkoušeli jsme tedy pečlivě s důkladností nám vlastní, až jsme překročili časový limit k prostorovce určený. Tím se však paní Skálová nenechala zaskočit a kdo proti tomu cokoli namítal, se zlou se potázal. Po obědě však začalo vytrvale pršet a vůbec to nevypadalo, že by mohlo přestat. Náhradní varianta se tedy konala v kulturním domě, kde jsme jeviště uviděli poprvé s počátečními takty vystoupení. (jezek)


4. - 9. července - Akademický Zvolen 95


21. srpna - zámek Troja

Zámek Troja se svou upravenou zahradou patří mezi nejhezčí památky v Praze. Na jednu stranu jsme se na vystoupení tedy těšili, druhá strana nás moc nenadchla. Sešli jsme se v poměrně malém počtu a psychicky se připravovali na vystoupení pro turisty. Prostor mezi jídelními stoly moc velký nebyl, ale japonští turisté se ukázali jako milé publikum. Především nás zdolali svou touhou neustále se fotit. Největší zájem byl o Vikiho. Odhaduji, že dnes každý pátý Japonec má ve svém albu Vikiho fotku. Prostě se umí proslavit.


26. - 27. srpna - Liptálské slavnosti


1. - 3. září - letní scéna FOS (Clam-Gallasův palác)

Po loňské ne příliš početné účasti turistů jsme byli na letošní návštěvnost zvědavi. A byli jsme překvapeni, protože turistů přišlo rozhodně více. Příchod do paláce nám zpestřil Pavel B. se svým stánkem umístěným v průjezdu, kde si každý se zájmem prohlédl nabízené zboží.

I Vlaďka nám vystoupení zpestřovala svými neustále se rozlaďujícími houslemi. Zdálo se, že více ladíme než hrajeme. Nejdůležitější věcí pro nás bylo, že jsme si tu vyzkoušeli a procvičili přímo na scéně náš nový tanec Utancovaný. Nácvik tohoto tance nám dal hodně zabrat. Ve finále to vypadalo spíš na jeden velký zmatek než na tanec.


28. října - Prameny (Nové Strašecí)


8. prosince - vystoupení U Tomáše

Připravili jsme si vánoční vystoupení a sešli jsme se v restauraci U Tomáše. Restaurace nám jako vždy neposkytla mnoho prostoru pro celý soubor, a tak se nám v zápalu boje podařilo rozbít sklenici, ale střepy nosí štěstí - snad se nám to příští rok zúročí.


21. prosince - Vánoce s Rosénkou

Je tu opět sváteční chvíle - vánoční svátky. Letos jsme domluvili společné vystoupení s dětským souborem Rosénka. Program byl pěkně sestaven a každého chytla za srdce koleda My tři králové v podání tří malých chlapců z Rosénky. Po vystoupení jsme si ještě společně poseděli v horním patře domu ÚDA. Zde jsme se také někteří seznámili se Sašou Dekanovou, především Viktor si s ní dlouze povídal a zřejmě ji i nalákal k nám do souboru.