Repertoár

Putování pro všechny, kdo se nebojí objevovat neznámé krajiny okolo sebe i v sobě.

Rekonstrukce tanců z repertoáru souboru Chorea Bohemica. Připravila Věra Fenclová, pohybová spolupráce Tomáš Sychra. Hraje Musica Bohemica, mluví pánové Hlinomaz a Lohniský, Chorea Bohemica. Připraveno k nedožitým 80. narozeninám Aleny Skálové.

Samostatný malý blok zatím tří českých tanců Mateníky, Sousedská Skočná, připravený pro přehlídku Prameny v roce 2005 v Tuchlovicích. Navazuje, doplnuje blok Východočeské a západočeské písně a tance.

Hudebně pěvecký pořad navazující na Písničky ze čtyř soudků. Tentokrát ze soudku vojenského, inspirovaný též ještě povinnou vojenskou službou Marka Janaty.

Lidové obřady, slavené v den, kdy církev světí památku narození sv. Jana Křtitele, sahají do dob předkřesťanských. Byl to obřad na oslavu letního slunovratu, obřad prastarý, společný všem národům indoevropským. Při letním slunovratu se ocitne slunce na výši své moci a je tedy nejvhodnější příležitost vzdát čest jeho velebnosti. Je pochopitelné, že se to nemohlo dít jinak, než uctíváním jeho hmotného obrazu - ohně. Uvedeno pod názvem Svatojánské variace.

Masopustní tradice se udržuje na vesnicích a městečkách i v řadě velkých měst téměř v celé Evropě. Všude má své zvláštnosti, ale i společné rysy - průvody maskovaných lidí, nevázané, rozpustilé, někdy však i škodolibé a zlé veselí. Geneze této obyčejové tradice zůstává ještě stále zahalena tajemstvím. Lákalo nás toto tajemství odkrývat, uchopit tento zajímavý útvar po našem, najít v něm nejen minulost, ale i to, co kontinuálně pokračuje, tedy příběh věčný, nikdy nekončící. Příběh o lidských chybách, pomýleních a odpuštění.

Komponovaný hudebně-pěvecký pořad českých lidových písní, rozdělený do čtyř tematických celků - soudků. Sedlácký, vojenský, milostný a veselý soudek vám společně povypráví o těžkém, ale i veselém životě našich předků.

Tance z různých částí Čech, které, pospojovány tématickými písněmi, tvoří zajímavý obraz lidových radovánek i starostí. Obsahuje jednotlivá taneční a hudebně pěvecká čísla, v ostatních komponovaných pořadech nezařazena.

Alena Skálová vždycky dokázala ze svých svěřenců dostat výraz niterných prožitků, hlubinných dispozic člověčích impulsů a prožitků, o kterých sami nositelé netuší, že jsou jich schopni. Na nich pak choreografka rozvádí své kouzelné hry kontrastů, nadsázky, vtipu a někdy i kruté satiry, stejně jako průzračnosti a škádlivosti mládí nebo životem zdrsněného životního vyznání. Folklor 5/97

Suita vyjadřující vztah českého člověka k jídlu a pití.

Suita s vánoční tematikou. Písně a prastaré tance, zrekonstruované podle obrazů ze života prostých lidí. Celek je zakončen působivým živým Betlémem.

Čerti jsou oblíbenými postavami českých pohádek, lidových písní i přísloví. Bývají často zosobněním těch horších vlastností člověka a zároven varují před tím, kam až ho tyto vlastnosti mohou přivést. V naší Čertovské suitě uvidíte, jak si s čerty poradí nebojácný chasník, jak čerti straší tři venkovské holky, jak tancují svou čertovskou polku. Sami se přesvědčíte, že uspat malého čertíka je úkol skoro i nad čertovské síly. A na závěr jedno varování: lidé se vztekají, zlobí, nadávají... - a právě tehdy "čerti se radujou". Na motivy písní a říkadel: Když jsem šel do nebe, Nikdo se tak dobře nemá, A já pořád kdo to je, Kolíbala bába čerta, Jsou mlynáři, jsou.